Tento netradiční závod odstartoval v pátek 23. 4. kontrolní exovkou v hospodě U Gimajze (Andělská Hora u Karlových Varů). Takovéto starty pořád ještě umím zvládnout za pár sekund, do tmy jsem odstartoval na čele ještě spolu s nějakým kolegou. Napitý náskok jsme potratili hned na první kontrole, která na nás čekala na zřícenině hradu nad vesnicí. Měli jsme hledat okna na hlavním nádvoří, jenže mně se ten dvorek nezdál dost hlavní, tudíž jsem absolvoval trestné kolečko podél hradeb. Původně jsem se chtěl na hrad mrknout před startem, ale kančí guláš dostal přednost. Tak nás dohnaly davy soupeřů. I jim chvilku trvalo, než objevili skrýš s papírky, které nás poslaly k západnímu konci plotu letiště. Také na tomto postupu trošku zmatkuji a navíc nejsem schopen najít správný shluk bříz s prvním kontrolním žetonem.

Od kontroly odbíhám azimutem a trošku se motám v rýhách a houštinách, ale na žlutou značku jsem se nakonec dostal. Těsně před kontrolou jsem naběhl do nesprávného údolí a svedl s sebou i Vláďu Horu. Jít za mnou musel, jelikož ztratil popisy a bez nich nemohl kontrolu najít. Po kličce dobíháme na místo kontroly, kde už několik minut neúspěšně pobíhá Petr Kučera. Z dvojky zas jdu azimutem, do cesty se mi staví mohutné hustníky i mechanizace bagrující lesní rybník. Bál jsem se totálního ztracení, ale kupodivu jsem se dostal přímo na modrou značku. Jenže pak jsem se rozhodl, že poběžím zleva po okraji lesa a odtamtud jsem nedokázal trefit prostor s kontrolou. Oblézal jsem ploty moc nízko a když jsem se konečně dostal tam kam jsem měl, nenašel jsem správný bukový pahýl. Až soupeř mi řekl, že jej mám v popisech namalovaný. Zase jsem pokazil odběh, naštěstí silnice a cesta mne dovedou až ke kontrole na Dřevařském vrchu, kde jsem zas nechal naplno vyniknout vlastní demenci. Měl jsem běžet na severovýchod ke kříži. Já se mrknul do mapy a bez přemýšlení nastavil azimut na křížek stromořadí princezny Marie, který ležel východně. Měl jsem štěstí, jelikož to náhodou byla kontrola se žetonem, který hledal houf těch, kteří mi utekli a já si tak ušetřil hned dvojí hledání :-).

Jenže vzápětí mi vlastní blbost připravila další chvíle zoufalství. Měl jsem s sebou OB mapu Bečovské rybníky (bylo to povolené), do které jsem si nesprávně zakreslil kontrolu na Psí skalce. Postup jsem bezvadně realizoval, jenže kontrola nikde. Se mnou se nechali stáhnout ještě V. Mezník s Pavlou Procházkovou a Petr Kučera. Po dlouhém bloudění jsme zamířili tam, kde jsme měli být téměř před hodinou :-(.

Následující kontrolu míjíme snad o dvacet metrů. Po smyčce potkáváme Vláďu Horu, který na ní byl, ale skrýš nenašel a vzdal to. My narozdíl od něj jsme úspěšní okamžitě, Vláďa se vrátil a také si vyzvedává lístek, který nás posílá na vedlejší kopeček. Tam bez problémů inkasujeme své žetonky. Pak už to byl pouze bezproblémový přespolák, nepočítám-li to, že smírčí kříž byl dál, než bylo zakresleno v mapě (organizátor nám to říkal, ale má děravá hlava tuto informaci neudržela). Při odběhu z poslední kontroly jsem vypnul mozek a namísto údolím podél potoka jsem vyklusal kolmo do svahu a vracel se po hřebeni. To už ale byl detail.

Vítěz to šel zhruba stejně dlouho jako jsem plánoval já (7 hodin). Mně to trvalo o dvě a čtvrt hodiny déle.

Za trest jsem si zrušil spánek a celý den strávil v hospodě či jejím okolí. Na vyhlášení jsem dostal medaili za 4. místo v závodě a první místo v tipovací soutěži kdo uhodne nejvíc kontrolních bodů. V jedenáct už jsem v sále restaurace osaměl s obsluhou, tak jsem po 41 hodinovém bdění konečně zamířil do postele.